Cílem této diplomové práce bylo vytvoření studii lehkého elektrického skútru/mopedu s důrazem na praktičnost a snadnou údržbu při udržení dostupné ceny. Návrh jsem se rozhodl realizovat v tvarovém modelu v měřítku 1:1. Při počátečním uvažování o konceptu jsem si vytyčil 2 možné cesty řešení. První varianta počítala s koncepcí založenou na bázi elektroskútru GOGORO, který mne v rámci rešerže oslovil nejvíce. Druhá varianta reflektovala výsledky analýzy, z které vzešly průkazné ukazatele možnách prázdných míst na trhu. Tuto variantu jsem založil na subtilnosti a celkové rozměrové kompaktnosti oblíbeného českého mopedu JAWETA . V obou návrzích jsem již od prvních skic uvažoval o potřebě navrhnout platformu, která by umožňovala převezení drobného nákladu bez nutnosti instalace dodatečných kufrů, jaké se dnes běžně používají. Tuto uživatelskou potřebu řešila již v 60 letech česká značka ČZ modelem 175 lidově zvaným „prase“. Tento skútr má nad předním kolem umístěnou rampu z ocelových trubek pro přivázání nákladu/zavazadel. Tento neotřelý nápad, který se ve své době stal velmi populární jsem chtěl promítnout i do svého návrhu. Dnešní skútry, které svým určením jsou přímo navržené pro dopravu po městě a s tím i spojené částé přepravování každodenních nákupů, svým majitelům příliš prostoru pro ukládání nenabízí. Jedinou možností je úložný prostor pod sedlem, který je primárně navržen pro zabezpečení helmy. V případě, že zákazník potřebuje další úložné prostory musí si přikoupit přídavný kufr, který se u většiny dnešních modelů instaluje do zádní části skútru nad světlo. Většina výrobců navíc sama toto příslušenství ani nenabízí a zákazník se tak musí spolehnout na nabídku alternativních značek, kde design nenavazuje na model, na který si kufr chcete instalovat. Celkový designový výraz pak působí nesourodě/roztříštěně. Po mnoha pracovních skicách jsem došel k řešení, které koncepčně vycházelo ze skútru ČZ 175, ale prostor pro přepravu nákladu byl uzavíratelný ve výklopné kapse před řidítky.
Druhou variantu, založenou na charakteristice mopedu JAWETA jsem navrhoval jako koncepčně lehčí skútr – moped s důrazem na celkovou subtilnost konstrukce. Tento model se posléze stal realizovanou variantou. Pro první skicy jsem zvolil netradiční způsob navrhování typický spíše pro navrhovaní architektonických dispozic. Pro kreslící podklad jsem použil boční schéma mopedu JAWETA a jeho celkový profil jsem zjednodušil na prostý kvádr o rozměrech 1200mm x 800mm s hloubkou 150 mm. Do této, veskrze sériové hmoty jsem začal promítat jednotlivé funkční požadavky a z nich vycházející tvary (prostor pro sedlo, náklad, řidítka, stupačky a další nutné příslušenství).
Elektrický motor jsem se rozhodl umístit do středu zadního kola (toto dnes již opět často využíváné umístění motoru stálo u vytvoření v podstatě prvního patentu elektrokola W. Libbeye z roku 1897). Toto rozložení mi uvolnilo velkorysou plochu na samotném středu “zastavovaného” prostoru pro umístění schránky pro zavazadla. Tento prostor je ve třídě mopedů a skútrů všeobecně, na rozdíl od běžných motocyklů, vždy do značné míry prázdný pro snadnější nasedání (na skútr nemusíme nasedat obkročmo jako u klasického motocyklu, ale přímo skrze tento volný prostor). Po první katedrové rozpracovanosti diplových prací jsem dal na doporučení vedoucích ateliéru katedry designu UMPRUM a rozhodl se realizovat tuto druhou variantu. Osobně jsem tuto variantu začal preferovat již před zmíněnou první veřejnou prezentací v rámci katedry. Důvodem mého výběru byla již zmíněná analýza současného stavu trhu a v neposlední řadě také silný designový jazyk, který by mohl mít potencial se odlišit od současné produkce.
